Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 17.09.2017 19:03:41 

Muži

 

 

 

 

Dnes v odkazech: Pozvolné scházení, končí optimální sestavou. Fotbalové počasí a divácká účast signalizují poslední podzimní zápas. Blatnice se snaží co nejdříve rozhodnout, Výčapy tlaku odolávají. Po zbytečném faulu neproměňujeme penaltu. Hra ze strany na stranu bez ohrožení brány. Po rychlém brejku jde Blatnice do vedení (43min). Druhá půle stejný fotbal. Chyby ve výčapské obraně nepotrestány. Náš útok bez úspěšného zakončení. Blatnice skóruje ze standardky 2:0 (60min). Hra často nepříznivě ovlivňována rozhodčím. Po rychlém přenesení domácí útočník pečetí na 3:0 (80min).

Předposlední podzimní zápas sehráli svěřenci výčapského fotbalu na domácím hřišti proti Třebelovicím - týmu, který okupuje nahuštěný střed tabulky. Nedělní zatažená obloha, chladivé povětří a BIO 3 nebyly podmínkami ideálního stavu.

Navzdory tomu jsme na Třebelky nastoupili s takovou razancí, že si jejich trenér musel myslet, že někoho zapomněl v šatně.  Prvních deset minut se hrálo převážně na polovině soupeře. Výčapům se vepředu dařilo kombinovat, vytvářeli nebezpečné akce po křídlech, snadno pronikali do vápna, jen se zakončením byla potíž. Následné odkopy však sbírala hlavou Výčapská obrana a míče velmi rychle končili pod nohama přesně rozdávajících záložníků. V prvním náporu branka nepadla a ten se snížil. Po předvedeném výkonu bez individuálních chyb se pomalu vytratila naše každo-zápasová počáteční zbrklost. Soupeř se však oklepal a několikrát zahrozil, jak rychlím průnikem po lajně tak z rohů ani jeho počínání však neskončilo změnou stavu. V bráně je Kráťa a vše kryje, popř. míč končí na správné kopačce. Celou první půli jsme měli navrch, avšak gól přišel na druhé straně po faulu před pokutovým územím je nařízen přímý kop, který hráč hostí elegantně proměňuje 0:1 (40min).

V polovině střídal útočící Dokus, Jarda chtěl co nejdříve rozhodnout, sázka na Heryho ale tentokrát nevyšla. Po mnoha útočných akcích se nám nepodařilo vsítit a tak opět udeřil soupeř. Po rychlém přečíslení po lajně se míč zdržel v hloučku hráčů. Pak byl naslepo přihrán do vápna, kde se mezi naší nezformovanou obranou objevil útočník a bodlem posunul kolem vybíhajícího gólmana. 0:2 (60min). Se vzpomínkou na minulý domácí zápas jsme bojovali o obrat, do pole nastoupil kovaný útočník Kašpárek. Nespočet centrů, rohů i standartek končí mimo bránu. K naší smůle dochází ke zranění útočícího stopera (80min). Obrana hraje na tři. I přes snahu kluků v útoku, zejména se zraněním nastupujícího Tarka, se nedaří začarovanou bránu pokořit. Po rychlém nákopu se rozjela akce po pravé straně, nepodařilo se ji jednoduše odvrátit a tak si Třebelovice upevňují 3 body (88min).

Sobotní odpoledne bylo slunečné, mírně chladné - výborné fotbalové klima. Rudíkovská tráva akorát měkká, bufet v provozu – ideální podmínky pro hráče i fanoušky.

Tým domácích okupoval před zápasem druhou příčku tabulky, proto by člověka z novin neudivilo dění v první desetiminutovce.  Po rozehře si domácí hráči párkrát narazili balon, vytáhli nás na půl, a prvním nákopem vyslali svého útočníka na roh. Ten byl a v několika případech i nebyl zastaven naší obranou. Vzniklé centry do vápna se však podařilo pokrýt, popřípadě se dobíhajícímu hráči nepodařilo zakončit. Po jednom centru zprava se dokonce objevil balon pod nohama dvou neobsazených hráčů na zadní tyči. Tato situace nevyústila v branku. Ani po ideálním náběhu na roh dlouhán neproměnil. Skóre se však mění za nedlouho poté, při ztrátě míče v blízkosti vápna, kdy důrazný hráč, po narážečce, na podruhé, dotlačuje balon do sítě 10 min. (1:0). Sice jsme prohrávali, ale výčapskému útoku se začalo dařit kombinovat se zálohou a obrana se zformovala. Lépe jsme pokrývali hráče a hra se vyrovnala. Šance, kdy se mohlo měnit skóre, se začali objevovat na obou stranách. V třicáté minutě dostává míč Pavel a centruje do kříže, tam si s míčem pohrává Roman s Tarasem. Z nichž druhý jmenovaný doráží střelu přes vybíhajícího gólmana. 30 min. (1:1) Vyrovnaná hra nadělila ještě několik nebezpečných [brejků], v nichž si gól připsali hosté. Po jednom z nákopů domácích se Luke snaží, posunout do ruk Kráťovi. Míč ho však po odrazu těsně přeskočil, čehož využil nabíhající hráč. Ačkoli se tito dva potkali ještě ve vápně, útočník se štěstím zakončil 35 min. (2:1). Do přestávky se stav nezměnil.

Druhá půle začala stejným fotbalem, jako končila první. Možná jen s malou převahou domácích. Ta však po cca 10min opadla, když se neujali dva solidní centry zprava a některé nedokončené kombinace před hranicí pokutového území. Brejky se zjevovali na obou stranách. Naši bránu neomylně střežil Kráťa. Do běhu byl několikrát vyslán Taras, ale gólově se neprosadil. Herymu se tentokrát nedařilo a tak za něj nastoupil Dokus. Pravá strana ožila. Po několikerém zatažení na roh se kluci propracovávali až do vápna, ale gól ne a ne zavěsit. Útočné choutky domácích se dařilo krotit a míč jsme získávali čím dál častěji i z odkopu. Na domácí bránu byl vytvářen tlak. Bohužel ani nespočet rohů, na které chodil i stoper se nepodařil proměnit. Za zmínku stojí šance střídajícího Matěje, který se po centru ocitl ve vápně s balonem na své levé noze. V obklopení se mu však nepodařilo přesně zakončit.

Zápas skončil 2:1. A nás může mrzet, že jsme neurvali alespoň jeden bod. Zvláště vzpomenu li si na dva okamžiky, kdy jsme mohli kopat penaltu. Ale co rozhodčí písknul, nikdo nezpochybňuj.

 

Do zápasu jsme vstupovali i s už uzdraveným Mackem, který tak snížil naší početnou marodku. Navíc kopačky ze hřebíku sundal Zmeškal. Oba byli zařazeni do základní sestavy. Úvodní minuty však nevypadaly podle našich představ. Hráči Chlístova vytvořili obrovský tlak na naši branku. Měli několik rohů. Po jednom z nich promáchl stoper Jonáš. Míč se dostal k volnému hráči, pro kterého nebyl problém vstřelit branku. Hosté se snažili i o další branku, ale jejich snaha pomalu polevovala. Hra se vyrovnala a přišly naše šance. V 15. minutě měl po rohovém kopu velkou šanci Kopeček. Bohužel trefil pouze hráče před sebou. O chvíli později se ke střele a dorážce dostal Nikrmajer jemuž však scházela přesnost. Po rychle rozehraném rohu střílel z dálky Zmeškal, ale branku těsně minul. V 24. minutě se dostal ke střele z vápna Loucký, brankář vyrazil pouze k Mackovi, který však trefil opět strážce brány. Poté opět zahrozili hosté, míč vystřelený hostujícím útočníkem těsně minul naši šibenici. Další naše útočná akce již skončila brankou. Ve vápně byl při samostatném úniku brankářem faulován Loucký a pan rozhodčí nařídil penaltu. Tu s přehledem proměnil Lukáš Jeleček. Do konce poločasu měli více šancí hosté. Z úhlu trefili dokonce dvakrát tyčku. Nicméně stav se již nezměnil.

Na začátku druhé půle postupoval sám na branku Dokulil. Jeho střele však chyběla razance, proto moc neplechy soupeřovu brankáři neudělala. Hra v druhé půli byla vyrovnaná, přelévala se z jedné strany na druhou, ale bez větších šancí. V 70. minutě k velké nelibosti hostí odpustil pan sudí druhou žlutou kartu Louckému. Chlístovští to však v zápětí potrestali. Po snad jediném větším zaváhání domácí obrany dali šťastnou branku. Neradovali se však dlouho, o pár minut později se prosadil po standardní situaci Kopeček. Hned v zápětí chytl Krátký tutovku. V posledních 10 minutách si nikdo větší šanci nevypracoval. Těsně před koncem byl při soupeřově útočné standardní situaci, podseknut zezadu Kopeček. Ani jeden z rozhodčích však nic neviděl. Jakmile naskočila 90. minuta, rozhodčí neváhal a pískl konec. Ačkoliv se mělo něco nastavovat, protože hráči Chlístova celý zápas polehávali a rozhodčí hned několikrát nechával rozhodčí ošetřit hráče. Utkání bylo plné množství tvrdých, avšak čistých střetů. Oba týmy tento zápas stál mnoho sil. Naše diváky musela potěšit předvedená hra, která byla rapidně lepší než v minulých zápasech. Pokud budou naši hráči podávat podobné výkony, tak se můžeme těšit na pěkné zápasy.

První půle příliš krásy nepobrala. Oběma mužstvům vázla kombinace. Většina hry se odehrávala ve středu hřiště, kde po pár povedených přihrávkách následoval zkažený balon. Ke konci poločasu přece jenom domácí začali tlačit na naši bránu. Krátký v bráně byl však pozorný. Do kabin se šlo za bezbrankového stavu.

Na začátku druhého poločasu si z naší obrany udělal kužely hostující útočník. Předložil krásnou přihrávku napříč vápnem na svého spoluhráče, který uklidil míč do odkryté brány. Následující minuty přinesly naši snahu o změnu výsledku. Měli jsme víc ze hry., ale nehráli jsme jako tým. Všichni hráči hráli na sebe, a to k úspěchu nevedlo. Do slibné příležitosti se dostal Dokulil, ale na branku vyslal pouze propagační střelu, která brankáře nemohla zaskočit. Snaha o útočnou hru otevírala okénka v naší obraně. V 70. minutě dali z rychlého protiútoku domácí druhý gól. Následující minuty odolávala naše obrana ataku za atakem. Krátký se v brance překonával. Chytnul nemálo velkých šancí. A co už nebyl schopen chytnout, to vykopl stoper Jonáš z brankové čáry. Chvíly před koncem se po jednom z bravurních zákroků Krátkého dostal k dorážce útočník Náměště a upravil na konečných 3:0. Tento výsledek byl pro náš tým ještě velmi dobrý, protože nebýt Krátkého, tak jsme odjížděli s daleko větším výpraskem.

 

V šestém kole jsme přivítali Béčko Moravských Budějovic. Tradičně náš silný úvod utkání přetavil v první branku Matoušek. Toho vybídl ke skórování pěkným lobem přes obranu Kašpárek. Z vedení jsme se neradovali dlouho. V 8. minutě nedůraz domácích obránců hosté zkušeně potrestali. Budějovický útočník se protáhl mezi našimi dvěma beky a naservíroval míč volnému hráči na vápně. Který si s ničím nedělal hlavu a chladnokrevně zakončil.  Za další dvě minuty měli hosté rychlý protiútok. Postupovali 4 na 4. Umě překombinovali všechny obránce. Brankář Krátký byl na následnou střelu krátký. Hosté v těchto chvílich prokazovali výborné individuální kvality, kterými spolu s množstvím zkušeností disponovali. Samozřejmě jsme chtěli vyrovnat, ale hosté kousali a měli více šancí. S nimi si však Krátký věděl rady a držel nás na dostřel. My jsme si vypracovali jedinou vážnější šanci. Ta ovšem byla 1000%. Matoušek po závaru ve vápně přestřelil bránu z malého vápna. Co se nepovedlo nám se povedlo Budějovicím. Jejich hráči se chvíli před přestávkou dostali do dvoubrankového vedení, opět po průvanu v naší obraně.


Úvod druhého poločasu nám nevyšel. Hned po dvou minutách vstřelily Budějovice z hranice vápna další branku. Hosté už po zbytek zápasu kontrolovaly hru. Střídání přinesla trochu oživení. Do jedinné naší gólové šance se protlačil Navrátil. Jeho střela levačkou, ale cestu do brány nenašla. Poslední minuty zápasu hodně zaváněly červenou kartou pro některého z našich obránců. Naštestí pan rozhodčí byl milosrdný a žádnou neudělil. Utkání tedy skončilo naší prohrou 1:4. Budějovice využily chyb v naší obraně a zaslouženě vyhrály.

 

Po nepovedeném utkání v Březníku byla dalším soupeřem Valeč. Tým Valče neměl po třech odehraných kolech ani bod, a proto se očekávalo, že body zůstanou doma. Od úvodního hvizdu se naši útočníci pustili do soupeře. Několik úvodních šancí však zůstalo nevyužito. Aktivitou oplýval především Kašpárek. Ten si chuť spravil v 11.minutě, když se protáhl po levé straně vápna a z úhlu prostřelil brankáře mezi nohama. Další šance opět zůstaly nevyužity. A tak udeřilo na druhé straně. Standartní situaci hlavou uklidil do brány kapitán Valče. Hned za minutu byla k vidění penalta. Hostující hráč nešikovně fauloval ve vápně Jakuba Jelečka. Penaltu s přehledem proměnil brácha Lukáš. Do konce poločasu jsme si ještě vypracovali několik tutových šancí. Po nich se hlavně Dokulil několikrát chytal za hlavu. Poločas skončil 2:1. Předváděná hra nebyla špatná. Jenom naše mizerná koncovka nechala soupeře ve hře.

Druhý poločas přinesl větší aktivitu od hráčů Valče. Z naší strany přišly vynucené střídání a neštastné hraní rukou ve vápně po úplně zbytečném přímém kopu. Při penaltě jsme neměli štestí, protože brankář Krátký si už vyražený míč srazil sám do brány. Následující minuty byly ve znamení marného dobývání branky Valče. V 70. minutě hostující hráč prošel v rychlém protiútoků celou obranou a až po několikátém faulu upadl. Obránci mysleli, že bude pískán faul, ale pan rozhodčí ponechal výhodu. Míč si v plném běhu přebral další hráč, na kterého stojící obránci vůbec nemohli zareagovat. Vše dokončil nechytatelnou polovysokou střelou pár metrů za vápnem. Hosté se poté zkušeně zatáhli a čekali jen na brejky. Po jednou z nich byl opět odpískán pokutový kop. S ním si tentokráte Krátký poradil. A dal tím naději na nějaký bodový zisk. Dokonce se nám podařilo po nepovedené střele Pecky a následné dorážce Kuchery vstřelit branku. Ta ovšem nebyla pro údajný ofsajd uznána. Ve zbývajících minutách už jsme si žádnou šanci nevypracovali. A tak si Valeč hlavně díky naší střelecké impotenci v první půli odvezla všechny 3 body.   
 

Dnes ve zkratce: Našim soupeřem po nedělním obědě byl Březník, tým postupující z prvního místa ve stejné skupině jako mi v loňské sezóně. Na březnickém hřišti bylo o půl páté ještě stále jako ve výhni. Klima neslučující se s fotbalem (možná tak v hospodě na plátně).

Výčapská hra 1. půle podle toho vypadala, několik nevydařených přihrávek, zbytečných ztrát míče, bezzubost ataků - energie kvapem ubývalo. Oproti tomu Březničtí překypovali silami, snažíce se rozhodnout do poloviny. Průraznost měla rychlá hra po křídlech, kdy se skoro vždy týmově hrajícímu útočníkovi či záložníkovi dařilo centrovat do vápna a vytvářet závar před naší branou. V první polovině padl z takovéto akce jeden gól, po centru z levé strany, která byla obzvlášť otevřená, neboť Březník hrál na dva útočníky s mohutnou podporou zálohy a Výčapy měli problém s přebíráním hráčů. Březnická obrana byla mírně těžkopádná, bohužel těch několik brejků co jsme si vypracovali, zvládla odvrátit a při získání míče následovala rychlá přesná rozehra.

Prvních deset minut druhé půle vypadalo velmi podobně, s tím že o přestávce Výčapy vystřídali levého obránce. Březník jednoho bojovného útočníkem sundal a nahradil techničtějším. S ubývajícími silami Výčap přišla hra, kterou popisuje zkrácený úryvek z fejetonu Míry Bosáka: ‘‘Teď už stačí jenom vzít ten záznam ze zápasu, bez stříhání, přidat titulky a Bartoška má na příštím Karlovarským festivalu první katastrofickej film podle skutečný události‘‘. Celkově běhavější Březník se stále častěji dostával do vápna, výčapská obrana nebyla schopna se z tlaku vymanit, míče v útoku se nedařilo udržet. Padá druhá branka. Po přerušení jedné z útočných akcí vidí Honza Jonáš červenou kartu (73min.). Hrajeme v deseti, tlak pokračuje. Po nedůrazném odkopu, přichází další branka. Březník se zklidnil a při odvážných kombinacích nám nepůjčuje míč. Po získání balonu jsme se v posledních deseti minutách dvakrát dostali do vápna, ale ani po rohovém kopu se stav nezměnil. Oproti tomu na druhé straně se daří ještě jednou, po nedůrazu obránce, gólově zakončit.

Zápas skončil vysokou prohrou 4:0. Výčapští museli sklonit hlavu před tentokrát lepším soupeřem. Hráči teď však stojí zase pevně nohama na zemi a v příštích zápasech se budou snažit navázat na výsledky prvních kol. Pro detailnější průběh zápasu navštivte: http://www.fotbal.breznik.cz/page.php?section=clanky&detail=108

Za mlhou hustou tak že by se dala krájet (při nízké inverzi a provozu zdejší elektrárny) a dost možná ještě dál, leží obec Dukovany. Právě odsud pocházel náš nedělní soupeř, který nás přijel prověřit v prvním letošním domácím zápase.

Parné, slunečné odpoledne s teplotami na slunci atakujícími hranici 27°C, přilákalo přibližně stovku diváků, kteří mohli shlédnout né zrovna vzhledný za to ale bojovný fotbalový duel. Oba kádry jsou mladé a mnozí hráči se znají z dob dorosteneckého zápolení. Ačkoli Dukovany končili minulou sezónu na 3. místě tabulky, dělal si Jarda Bartes zálusk na jejich tříbodový skalp už od předcházejícího víkendu a jeho svěřenci byli připraveni mu jeho vidinu splnit.

Po rozehře hostí se hra honila mezi, vápny a gólmani se moc nezapotili, nepočítáme li dvě prověřovací střely zpoza vápna od hostujícího J. Balík. Výčapům se v útoku nedařilo, jak pravá tak levá strana byly se svou (snad) zbrklostí, nepřesnými přihrávkami na krátko i centry obírány o míč. Útočící Libor Kašpárek a Tomáš Matoušek byli hladoví po gólech a však míče, jak by potřebovali, se jim nedostávalo. Do vápna se několikrát prokombinoval Roman Macek spolupracující se středem, ale hostím se dařilo odolávat. Přecházeli do rychlých protiútoků, a i když hráli na dva útočníky, byla jejich hra dopředu nepříjemná. Naše obrana však byla celkem instruovaná o útočné síle Dukovan a tak si hráč s číslem ‘‘10‘‘ vysloužil osobního strážce, tudíž mu nepomohlo jeho rychlé běhání, odhad míče ani vyhledávání volného prostoru. Jednou sice (cca 25min) v osamocení zahrozil, naštěstí při přehazování gólmana z 10 m přehodil i bránu. Druhého útočníka s číslem ‘‘11‘‘ nelze opomínat, neboť tento si s míčem také rozuměl a asi třikrát obránci nalevo zamotal hlavu, jeho příhra zpět už ale hru ve vápně nezapříčinila. Běhavou hrou si Dukovany vybojovali po faulech několik balonů, kopli standartku a snad tři rohy, z nichž ten poslední před půlí, v 35 minutě vehnal slzu do oka domácího diváka. Když špatně obsazený hráč hlavičkoval z leva letící míč, ten se vypravil směrem do brány, kde ho před sebe vyrážel Kráťa. Bohužel se v malém vápně nejdříve zorientoval Dukovaňák, který se kopem pod břevno zapsal do statistik. Až do poloviny se hrál podobný fotbal jako před gólem a ani jedno z mužstev nemělo navrch.

 

Přestávka na oddych se nám trochu protáhla, neboť hned při první rozehře druhé půle si stínující hráč naskočil na silný nákop Lukáše Jelečka a musel být ošetřován. Hosti podnikli několik nebezpečných výpadů proti naší bráně, ale podpora zálohy přestala být tak aktivní a obránci začali dělat chyby. Trenér hostí sáhl ke střídání (60 min). Poté se po levé straně rozjel výčapský útok, míč rychle putoval mezi čtveřicí hráčů u rohového praporku, centr na zadní tyč však nikdo nedorážel. Stejná akce se zopakovala přibližně za dvě minuty, s tím že před Tomášem Matouškem se otevřela cesta do brány, ten však nezachoval chladnou hlavu Antonína Louckého a prudkou střelou překopl bránu. Výčapy střídají v útoku, na plac přichází Lukáš Heralecký slavná to osoba dalších chvil. Za tři minuty totiž skvěle naskočí na rohový kop z pravé strany a vymaže gólové manko. Dukovany jsou trochu zdeptány, ale zběsile útočí, daří se jim probojovávat až do vápna, kde jejich gólové choutky krotí domácí gólman. Kopaná standartka nenašla svůj cíl v síti, a taky další roh se neujal. Zakládáme dva protiútoky, zuby si však lámem na obraně hostí. Přišla rychlá odezva, podařilo se nám odklidit jen na roh. Míč je centrován z levé strany padá na skupinky hráčů stojící před bránou a důraznější obránce Dukovan dává šťastný gól na 1:2 (71 min). Výčapy to ale nevzdali, pustili se do ofensivy. Zvláště L. Heralecký skvěle kombinuje napravo, pouští se sám do individuálních akcí ty mu vycházejí, chystá zajímavé přihrávky a celkově útok rozpumpovává. Další gól však přichází po centru z leva kdy je faulován střed naší zálohy (dělník výčapského fotbalu) Jakub Jeleček. Sudí nařizuje penaltu a ta je proměněna (viz minule). Dukovany se nestíhají rozkoukat, útok se snaží, obrana chybuje, hráči se hádají. V 82. min vyrábějí faul přibližně 2m od kruhu velkého vápna. O standartku se hasí Lukáš Jeleček, důvěru trenéra však dostává Hery.  Vybírá si pravý spodní roh, jeho myšlenku gólman na poslední chvíli vystihnul, ale dorážka dobíhajícího Libora Louckého byla nekompromisní (3:2). Dukovanský útok peskoval obranu nevybíravým způsobem, byl napomenut. A za nedlouho už si šla ´´10´´, za nelahodící slova, svlažit hlavu pod sprchu následovala ji ‘‘11‘‘ a mi se domlouvali na klidném dohrání zápasu. Na hřiště vyběhl Matěj Semerád čerstvá síla útoku, poprvé hrající za muže v mistráku (Michal Kopeček mu podvědomě trhá rumovou stvrzenku [dále jen R.S.] ). Záložní řada Dukovan ještě jednou zahrozí po špatném vyhodnocení hry Nikrmajera. Aby přibližní za 5 minut mohl Mates, uklidnit všechny napjaté přihlížející. Když ani nevím, od koho se mu dostalo míče na nohu a on zahrál gólmanovi hostí na housle tak, že by Pavel Šporcl ‘‘valil voči‘‘. (4:2) (R.S.). Odevzdaní hráči Dukovan už stihli pouze odevzdat míč nákopem na domácí bránu, neboť jsme využili posledního střídání, po kterém rozhodčí odpískal konec zápasu.

V sobotu po poledni to konečně vypuklo. Naši borci vyrazili k prvnímu mistrovskému utkání letošní sezóny, kterou si oproti minulému roku zahrají v okresním přeboru. Až tak neznámá půda to ale nebyla, neboť zajížděli do Hartvíkovic. Naši hráči byli před zápasem plni očekávání, když mohli vidět soupeře zpocené již při rozcvičce, tomu však dost napomohlo počasí. Bylo dusno a z počátku i pod mrakem. Během první půle se ale vylouplo slunko, aby mohlo sportovcům ubrat sil.  Po úvodním hvizdu začala rychlá hra, přelévající se ze strany na stranu. Jako první zahrozil v 5.minutě Jakub Dokulil. Jeho jedovatou střelou z rohu velkého vápna, ale ukryl domácí gólman v náručí. Hráči  Hartvíkovic si také vytvořili několik šancí. Jak ale řekl zastupující branař Honza Jonáš: ‚,Mně opravdu vylekali jen dvakrát.‘‘ Oproti tomu naše útoky musely domácí strašit jako kopačka v rozkroku. Útočníci byli důrazní a dařilo se nám získávat míče z chybné rozehry protihráčů. I po vybojování  lopty ve vlastním pokutovém území jsme přecházeli do rychlých protiútoků, kdy se nám dařilo tahat míč po obou křídlech i přenášet hru ze strany na stranu. Bohužel všechny naše výpady kryl zkušeně domácí strážce brány. I na rohy jsme ,,Hartíkovice‘‘ v těchto chvílích přehrávali. Při okupování brány z rohu, se nejednou,  ve vápně , vystřídali všichni obránci. Obzvláště hlava Jiřího Jonáše si žádala změnu stavu. Záložní a útočnou řadu nelze při rohu opomínat, ale nakonec by to  skončilo pochvalou domácího gólmana. Před půlí začalo sil ubývat na obou stranách, Hartvíkovičtí se snadněji  dostávali přes půlící čáru a vyvíjeli tlak na naši bránu. Naštěstí výsledkem jejich úsilí bylo jen orazítkované břevno a pár solidních centrů které však nenašli svého adresáta. Do kabin se tedy šlo za stavu 0:0.

Po přestávce se vrátili hráči alespoň trochu odpočatí. A sudí mohl fouknout do píšťaly. Získali jsme míč a pustili se do útoku následoval rychlý protiútok který nás měl srazit k zemi, ale 80m sprint a nevydařená přihrávka znechutily útočníkovi hru natolik že měl radost když šel zanedlouho střídat. Hra ve středu hřiště se vyrovnala, avšak náš útok byl kousavější. Útočníci už sice nedostávali tolik balonů jako v první třicetiminutovce, ale na rozdíl od domácích je dokázali dotlačit až k bráně. Při jednom takovém útoku v 60. min se ke střele zpoza vápna rozhodnul Tomáš Matoušek, který nastřelil břevno, míč se pak šťastně odrazil k dobíhajícímu Nikrmajerovi před malé vápno a ten byl při svém ‚,rozvážném‘‘ zpracování faulován domácím gólmanem. Rozhodčí správně odpískal faul a Lukáš Jeleček (v poslední době neomylný exekutor) kulišácky proměnil penaltu, když poslal míč dolů k levé tyči tedy do protivky skákajícímu gólmanovy. (0:1) Agresivita a bojovnost hráčů Hartic narostla. Byla ale utlumena několika nevydařenými [brejky], vydařenými fauly na půl a odměněna žlutou kartou útočícímu hráči. Byla to perná třicetiminutovka, ve které sil ubývalo. Záloha se soustředila více na obranu a útočníci povadali. A možná i proto se Jarda Bartes rozhodl pro obměnu sil. Ještě několikrát jsme stejně jako soupeř ochutnali adrenalin boje ve vápně, ale brankový stav zůstal nezměněn.

Shrnutí: výhra venku, vydařená sobota, první vítězství, (marodka), děkujeme fanouškům

TOPlist